Vítej, kdo přicházíš z dálek Světa. Posaď se pod prastarý dub a na chvíli přivři oči. Nech po sobě plavat stíny listů stromů vykoupaných v právě zrozeném zlatavém slunci a zaposlouchej se. Tady začínají všechny cesty. Cesty jejichž konce málokdo uzří, cesty jejichž konce nikdo nezná. Je to jen Tvá volba, uchop svůj meč, pevně sevři hůl mágů a běž. Vždyť právě s Tebou povstává Úsvit dobrodruhů...

---

	Aktualizace: Byl stanoven nový termín tažení. Žijeme! Projekt webových stránek se vrátil. A připravujeme ještě mnoho novinek. -(25. října 2017)-
	-2. žlutna 846- -Jaký bude další rok?-       Mezi prostým lidem v Albireu to opět vře. Na Taru dorazily zprávy o silné vlně veder a tím i neúrodě na tamějších polích. V hospodách po celém městě se vzrušeně debatuje o tom, že selhaly údajně i veškeré motlitby k bohyni Alcaril. Kněží Slunce prohlásili dokonce celou pohromu za Aurionovo varování. Mnoho ohlasů na tento výrok však hovoří o příliš nápadné snaze kněží o získání větší moci. Jiné hlasy zase celou situaci popisují tak, jakoby na světě působila ještě jiná moc, temná a nevyzpytatelná.      Na Lendoru se silně zvýšil počet krádeží, přepadení a loupežných vražd. Přeprava pasažérů na jih se stává stále výnosnějším obchodem a na Taru se dostávají různá individua s často velice podivnou minulostí. V Albireu tento příliv ještě patrný příliš není, ale zprávy ze severních oblastí hovoří o velkém počtu přistěhovalců. Zneklidňující zprávou je také to, že mnozí zkrachovalí zemědělci houfně vstupují do almendorského královského vojska.      Nu občané našeho města, je třeba zachovat chladnou hlavu (což teď v zimním období není až takový problém) a dál sledovat a hlavně si i předplatit náš občasník. Žádná důležitá informace vám tak již neunikne. -JM-

ž dávno není zima a čas zasněných příběhů za tmavých večerů je pryč. Světu vládne den. Nad asterionskými západními útesy stoupají v poryvech větru mořští ptáci a jejich křik klouže po okolních skalách. Všude kolem je cítit slaná vůně moře a řas. Vlny v hlubině naráží vytrvale na skalní bloky. Tráva se na planině nad útesy vlní a už dávno se vzdala své zelené barvy zrození a vyměnila ji za tradiční nažloutlou. V dáli se objevilo několik postav. Přicházejí...



Před každým tažením, při vymýšlení pokračování našeho příběhu, se vždy pokouším představit si, které z nadcházejících událostí a situací by mohly být natolik silné, že se stanou dlouho vzpomínanými mezi hráči. Pokusy jsou to marné. V příběhu před tažením chybí to hlavní – pohled jednotlivých dobrodruhů a jejich činy. Silné okamžiky se proto těžko dají naplánovat. Dodnes vzpomínám na hrdinskou Siegfriedovu smrt v podzemí temného paláce v Džungli padlých stromů. Situace, která vznikla téměř neplánovaně a k tomu ještě zrovna zcela náhodně hrála hudba Ennio Morriconeho, která všemu dala velice hutnou atmosféru. Silný okamžik. Vzpomínám na odvážnou obranu Birkanova domu v Albireu nebo nocování v Temné tvrzi v Tabitských vrších. Všechno to byly události nijak významně neplánované. Jakoby hra sama měla vlastní život a ten dal za vznik těmto okamžikům. Kéž by jich bylo mnoho!
Překvapivě teď před sebou nemám pravidla Dračího doupěte, ani žádný z modulů Asterionu, ale velmi netradiční knihu „pravidel“ hry Střepy snů. Hry, která roleplaying vzala z útrob různých přísných systémů pravidel a na vrchol všeho snažení postavila příběh. Vyprávěný příběh (a prožívaný) všemi hráči. Bez světů, ras, útočných čísel. Jako skalní příznivce klasického Dračího doupěte mne celý systém hry zaskočil. Nekreslí se mapy, neeviduje se majetek. Vše je podřízeno vyprávění příběhu. Zážitku. Věc, která se zdánlivě může rozplynout vzhledem k obrovské volnosti, kterou hráči mají, do nicoty je zpevněná pozoruhodně vymyšlenými pravidly a systémem, který nijak neomezuje fantazii příběhu, ale udržuje jej pohromadě. Velice se těším, až se s ostatními pokusíme tento systém vyzkoušet v praxi – právě zde by také mohla být nalezena studna hlubokých zážitků a třeba poodhalí i tajemství vzniku silných okamžiků v našich taženích Asterionem.
Ať nám tedy příběhy přináší co nejvíce nezapomenutelných zážitků. Toho pravého koření her na hrdiny...


-Johan-